Právo: Zákon se vleče, volba na Hrad může být zpochybněna

Prezidentské volby se budou konat již za rok, ale dosud není známo, podle jakých pravidel se do nich budou moci kandidáti zapojit. Novely volebních zákonů ještě neschválili ani poslanci.

Situace zlobí případné kandidáty na hlavu státu, ale i senátorku a šéfku komise pro ústavu Elišku Wagnerovou (nestr. za SZ). Podle ní zákon nakonec skončí u Ústavního soudu a může ohrozit i samotnou platnost voleb příštího prezidenta.

„Myslím, že se zaspalo, ten zákon měl být hotový už mnohem dřív. My upozorňovali ministerstvo vnitra hned po prezidentských volbách (2013), co vše bylo špatně a co se na pravidlech má změnit. No a jsou čtyři roky poté a teprve se schvaluje zákon?“ řekla Právu bývalá ústavní soudkyně Wagnerová. Lze prý očekávat, že normu projedná i Ústavní soud. „Ten posoudí jeho ústavnost. Jak se k tomu postaví, to nevím, ale možné je vše,“ uvedla. Za největší problém předlohy pokládá to, že budou muset občané připojovat na petice čísla svých dokladů. Někteří voliči se mohou obávat zneužití. „A pak to skončí u Ústavního soudu a v naprosto černém scénáři si umím představit, že sice proběhne volba podle zákona, která však následně bude u ÚS zpochybněna. Pokud ÚS usoudí, že dávání občanských průkazů či cestovních dokladů je neproporcionální zásah do práv voličů, tak zruší volby. To je šílená představa,“ dodala senátorka.

Domnívá se, že na soud se budou obracet i prezidentští kandidáti, kterým se nelíbí, že mají na sběr podpisů kvůli nečinnosti Sněmovny málo času. Novely mají ve třetím čtení schválit poslanci v pátek 13. ledna. Poté je odešlou do Senátu, který má na projednání třicet dnů.

K normě však senátoři možná budou chtít připojit pozměňovací návrh a vrátit je Sněmovně.
Pokud ta novely znovu schválí a zákon podepíše prezident, měl by být zákon definitivně platný nejpozději v květnu.

Kandidáti na Hrad, kteří se nebudou opírat o podporu 20 poslanců či 10 senátorů, budou potřebovat sehnat na petice 50 tisíc podpisů občanů nad 18 let i s čísly jejich občanských průkazů nebo cestovních pasů.

Petice budou muset odevzdat 66 dnů před volbami, což by mělo být v listopadu. Na sběr podpisů tak budou mít zhruba šest měsíců.

Norma nezpřísnila podmínky nominantům stran

Wagnerová chce normu projednat v senátní komisi pro ústavu 17. ledna. Situace vadí i těm, kteří by rádi kandidovali. „Nemohu vést kampaň, když nevím, jak to bude. Je to bezprecedentní situace,“ řekl Právu podnikatel a textař Michal Horáček.

Nelíbí se mu navíc, že zatímco občanští kandidáti mají kvůli číslům dokladů situaci ztíženou, zákon nijak nezpřísnil podmínky nominantům politických stran. Těm nadále stačí pouze podpis 20 poslanců či 10 senátorů.

Na sběr podpisů by se byl už dávno vrhl i lékař a aktivista Marek Hilšer. „Nečinnost politiků zkracuje dobu, po kterou by občanští kandidáti mohli sbírat podpisy. To, že zákon ještě nebyl schválen, mě blokuje už od července. Já už chtěl začít,“ řekl Právu.

Podle Tejce, který je ve Sněmovně i zpravodajem zákona, šest měsíců na sběr podpisů stačí. Pokud norma projde hladce, může navíc začít platit třeba už v dubnu, a tím dát kandidátům měsíc k dobru.
„Pokud by někdo nebyl schopen nasbírat za půl roku 50 tisíc podpisů, tak by podle mého názoru neměl dostatečně velkou podporu na to, aby se ucházel o pozici prezidenta,“ řekl Tejc.

Náměstek pro legislativu ministerstva vnitra Petr Mlsna má podobný názor. Zároveň se neobává, že by Ústavní soud mohl zákon shodit. Norma prý totiž vychází vstříc jeho připomínkám, které vznesl po volbě hlavy státu v roce 2013.
„V první přímé volbě nebyl schopen nikdo zjistit, jestli si ty údaje na petice někdo neopsal. Ale takto je větší pravděpodobnost, že budou podpisy pravé. Těžko někdo zná číslo občanského průkazu nebo pasu někoho jiného,“ řekl Právu Mlsna.

Platnost podpisů bude stejně jako v roce 2013 kontrolovat ministerstvo vnitra. To nejdříve z každé petice vybere namátkou 8500 podpisů.

Pokud zjistí, že nesedí údaje u tří procent a výše, vybere dalších 8500 podpisů. Pokud bude opět chybovost vyšší než tři procenta, výsledek zprůměruje a počet podpisů odečte od celkového počtu.

Pokud po tomto odečtu kandidát bude mít méně než 50 tisíc podpisů, bude z volby vyřazen. Obrátit se pak může na Nejvyšší správní či Ústavní soud.

Při první přímé volbě ministerstvo při výpočtu chybovosti udělalo omyl a výsledek nezprůměrovalo, ale sečetlo. Na chybu upozornil Nejvyšší správní soud. Někteří kandidáti byli vyřazeni.

Co říká zákon

Každý občan, podporující kandidaturu kandidáta, uvede na podpisový arch své jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo údaj, že trvalý pobyt na území České republiky nemá, a číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu s údajem, o jaký druh dokladu se jedná, a připojí vlastnoruční podpis.

 

Zdroj: Právo, 5.1. 2017