Pražský deník: Stát podruhé obere vlastníky půdy. Nedá jim náhradní půdu, ale jen směšně nízké odškodné

Je jich 45 tisíc a na papíře mají takzvaný restituční nárok na náhradní pozemky za pole či louky, které jim kdysi patřily. Stát jim půdu po nástupu komunistů sebral, a protože na nich po listopadu 1989 stála sídliště, silnice či fabriky, měli původní majitelé dostat jiné pozemky.
Za více než čtvrt století ale stát nebyl schopen se s částí restituentů vyrovnat.
A v roce 2018 a následujících jim Státní pozemkový úřad (SPÚ) nevydá na restituční nárok už ani píď. Místo půdy bude odškodňovat penězi podle vyhlášky z roku 1990.
Důvodem bude restituční tečka II. Novela zákona, která oškubání restituentů zavádí, je účinná od 1. srpna.

LAVINA SOUDNÍCH PŘÍ

„Všichni se budou soudit.
Původně zabraná půda se bude draze platit a k tomu budou zatížené soudy,“ varovala před schválením novely senátorka Eliška Wagnerová. Celá tečka tak podle ní vyjde pro stát dráž, než kdyby se pokusil o slušné vyrovnání s restituenty.
Pozemkový úřad změnu obhajuje i tím, že už nemůže nabízet pozemky v odpovídající výměře a kvalitě.
Jeho bývalý šéf Petr Šťovíček to ale vyvrací: „Půdy, která by se mohla nabízet restituentům, je dostatek.
K uspokojení nároků by podle našich dřívějších propočtů stačilo maximálně 10 tisíc hektarů.“

KDYŽ CENA NENÍ FÉROVÁ

Déle než čtvrt století stará vyhláška k oceňování půdy, na níž se restituce staví, měla ve své době posloužit jako berlička.
„V té době nebyly žádné tržní ceny, neexistoval trh s půdou. Dnes, kdy existuje, není jediného důvodu, aby se ceny za odňaté věci nepřiblížily tržním,“ apelovala Eliška Wagnerová v Senátu.
Ceny zemědělské půdy jdou přitom stále nahoru.
V letošním prvním pololetí stouply o téměř 22 procent v porovnání s posledním čtvrtletím loňského roku.
Hektar se nyní v České republice prodává v průměru za 207 tisíc korun.
Dosud nevypořádané nároky restituentů činí 546 milionů korun. To je číslo, které uvádí pozemkový úřad. Je však silně podhodnocené, skutečné nároky jsou mnohonásobně vyšší.
Státní úřad vychází z interního hodnocení bonity půdy. Měl by se ale řídit znaleckými posudky, které by určily skutečnou hodnotu restitučního nároku, rozhodl už dříve Nejvyšší soud.