Pražskýdeník: Šéf NKÚ: Nároky soudců jsou mimo realitu

Rozhodnutí Nejvyššího soudu zamotalo hlavu nejen politikům. Ve hře je ústavní stížnost, která by mohla být podána už příští týden 

Praha – Schyluje se zřejmě k bitvě o platy soudců. Nejvyšší soud rozhodl, že ministerstvo práce a sociálních věcí počítalo platy ústavních činitelů podle špatných čísel, takže od začátku ledna jim stát musí přidat o několik tisíc korun. Soudcům pak má být plat dorovnán dokonce tři roky nazpět. To rozlítilo nejen politiky, kteří se nyní snaží najít způsob, jak zpětnému navýšení mezd soudců zamezit. I proto, že by to státní pokladnu stálo několik miliard korun.
Veškeré naděje se upínají k Ústavnímu soudu. Potíž je v tom, že ústavní stížnost nemůže podat vláda. „Vláda není účastníkem řízení, takže stížnost může podat jen okresní soud,“ řekl šéf legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD).
Tím tribunálem by měl být Okresní soud Brno­venkov. Jeho předsedu Petra Jirsu již ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) vyzvala, aby takovou ústavní stížnost podal. Vysvětlila, že nemůže jeho rozhodnutí předjímat, ale v zájmu „péče řádného hospodáře“ je namístě na něj apelovat, aby všechny prostředky využil.
Jenomže Jirsa zatím neví, zda takovou stížnost vůbec podá. Čeká ho totiž těžké rozhodování. Na jednu stranu zastupuje stát, na druhou stranu se do značné míry ztotožňuje se soudkyní, která se žalobou dorovnání platu domáhala. „Stát už dlouhá léta ví, že tímto způsobem nemůže zasahovat do ústavních práv soudců, ví to z rozhodnutí Ústavního soudu, přesto toto rozhodnutí nerespektuje a opakovaně do těchto práv zasahuje,“ vysvětlil ČTK svoje dilema soudce.
Poměrně jasno v tom má ale senátorka a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová (za SZ), která považuje rozhodnutí Nejvyššího soudu za protiústavní. Souhlasí sice s tím, že platy soudců byly počítány ze špatné průměrné mzdy, protože není důvod, aby do průměru byly započítávány i částečné úvazky. Na druhou stranu jde výrok Nejvyššího soudu proti rozhodnutí konstitučního tribunálu z října loňského roku. „Rozhodnutí Nejvyššího soudu je velmi neblahý signál,“ doplnila senátorka.
Do událostí kolem soudcovských platů se zapojil i prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala. „Celý systém platů ústavních činitelů se dostal do velmi vážné krize,“ řekl. Vadí mu totiž, že o svých platech rozhodují samotní soudci, ale měli by o nich rozhodovat politici. „Chci přinutit politiky, aby to vzali opět do svých rukou,“ doplnil.
Loni v prosinci měl Kala nachystanou ústavní stížnost, kterou hodlal podat letos začátkem ledna. Nakonec ji ale nepodal. „Nepodal jsem ji a podávat nebudu,“ řekl ovšem s tím, že o stížnosti nadále uvažuje. Jeho cílem je přijetí úplně nového zákona, který by platy ústavních činitelů řešil. Přesto by stížnost na stoly ústavních soudců mohla doputovat, neboť Kala uvedl, že by měla být podána příští týden. Kdo ji nakonec podá, však zatím nechtěl upřesnit.
Je přesvědčen, že nároky soudců jsou mimo realitu. „Není možné, aby začínající soudce dostal nástupní plat 70 tisíc korun,“ dodal.
Představitelé justice podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) podali více než 1300 žalob kvůli svým platům.

 

Zdroj: Pražský deník, 5.2. 2015