Radiožurnál: Trest zákazu výkonu funkce Škárkovi

Jan RICHTER, moderátor
——————–

Soud dnes Jaroslavu Škárkovi kromě nepodmíněného tříletého trestu uložil také trest zákazu výkonu funkce poslance na dobu 10 let. To je ale podle mnoha ústavních právníků nemožné, protože to odporuje ústavě. Podle soudce Jana Šota má ale tento trest oporu v trestním zákoníku, kde je výslovně uvedeno, že trest zákazu činnosti se vztahuje i na výkon funkce. Dalším hostem Stalo se dnes je někdejší místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Dobrý večer.

 

Eliška WAGNEROVÁ, někdejší místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
——————–

Dobrý večer.

Jan RICHTER, moderátor
——————–

Paní doktorko, jaký je váš názor na ten zákaz výkonu poslaneckého mandátu, který tedy dnes uložil Obvodní soud pro Prahu 5 Jaroslavu Škárkovi?

Eliška WAGNEROVÁ, někdejší místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
——————–

Můj úplně prvotní názor, když jsem byla dotazovaná, tak byl, že skutečně to není možné, protože předpoklady pro získání mandátu a pro jeho udržení vlastně ten výčet těch předpokladů stanoví ústava. Je to prostě výčet, který je taxativní, to je zejména pro to udržení mandátu, to znamená ten zánik mandátu může zaniknout jenom opravdu z důvodu, jejíž výčet je tedy taxativní a proto jsme tedy zastávala tento názor. Faktem je, že potom jsme si ovšem nad věcí ještě dále zamýšlela a pravda je, že teď bude potřeba především interpretovat ten článek dvacet ústavy, který říká, že další podmínky výkonu volebního práva, organizace voleb stanoví zákon. Teď tedy jaký zákon. Evidentně ti, kteří od počátku říkali, že je možné, aby právě zákon dále vlastně omezoval to pasivní volební právo, tedy ten mandát poslanecký, což je tedy základní právo, tak vycházeli z toho, že to může být jakýkoliv zákon. Já se domnívám, že nikoliv. Opírám to o nález Ústavního soudu, který řešil ústavnost zákona o střetu zájmů při volbách do krajských zastupitelstev. A řeklo se v tomto nálezu, že vlastně veškeré zákony, které mají právě vliv na volbu, prostě na udržení toho mandátu a tak dál, musejí podléhat přeci jenom přísnější proceduře, to znamená, že je potřeba je považovat za ty volební zákony, respektive měly by ty věci být upraveny ve volebním zákonu, což má ovšem už v článku 40 ústavy a ten článek 40 předpokládá, že volební zákon bude odsouhlasen jak Poslaneckou sněmovnou, tak tedy Senátem s tím, že ovšem když tedy by nesouhlasil s předloženou úpravou, tak Poslanecká sněmovna nemůže senát přehlasovat. Jsou to ty takzvané organické zákony. Jinými slovy já tvrdím, že prostě ten trestní zákon, podle kterého postupoval ten jinak vynikající soudce toho soudu obecného, prvoinstančního, tak v tomto přeci jenom nedocenil právě ty ústavní souvislosti a tu ústavněprávní judikaturu, protože jednoduše, jak jsem naznačila, pokud by i připustila, že by zákon mohl doupravit ten výkon toho mandátu a ty podmínky výkonu mandátu, tak ale znovu opakuji, nemůže to být nemůže to být jakýkoliv zákon, ale musí to být prostě tento organický zákon, tedy volební zákon, který je přijímán v tom sociálním režimu. To má dobrý důvod, protože volby jsou prostě prvotním předpokladem výkonu demokracie, respektive výkonu, volby stojí v základu té ideje výkonu státní moc lidem tak, jak předvídá ústava. Čili, jakýkoliv zákon se do toho nemůže nabourávat.

Jan RICHTER, moderátor
——————–

Jak by to fungovalo prakticky ale? V případě samozřejmě, že by pan Škárka byl odsouzen pravomocně. Myslíte, že by mohl vykonávat svůj mandát i v průběhu trestu?

Eliška WAGNEROVÁ, někdejší místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
——————–

Tak vykonávat, to je otázka, jak vykonávat, ale v každém případě po mém soudu by si ho udržel. Prostě by ho měl a eventuálně hold by ho nevykonával, protože by tady byla překážka, protože by byl ve výkonu trestu. Ale toho mandátu prostě ho nikdo nezbaví, protože jak říkám, článek pětadvacet zná tedy zánik mandátu jenom z přesně předepsaných jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, šesti úvodů a mezi nimi prostě to, že je někdo odsouzen a je tedy ve vězení a tak dál, není. Já se domnívám, že to tedy je a spíše bych plétovala proto, že by to nemělo být jaksi doplněno do toho zákona o volbách do Parlamentu České republiky, ale skutečně by mělo dojít k úpravě ústavní. Ostatně, v tom smyslu jsem slyšela dnes i paní předsedkyni Poslanecké sněmovny, paní Němcovou, která říkala, že se už vlastně na tom nějakým způsobem pracuji v Poslanecké sněmovně, jenom se trochu bojím, protože ona to nemusel říkat přesně, není právník, ale aby zase se tam, aby se neudělalo příliš do široka. To prostě asi ne každé odsouzení by mělo znemožnit kandidaturu vlastně do těch voleb do Poslanecké sněmovny, případně do Senátu. A prostě znemožnit výkon toho pasivního volebního práva. Mělo by to být asi odsouzení buď řekněme pro určitý typ činů trestných a nebo tedy byl-li uložen trest určité intenzity, ale prostě já si neumím představit, že by například odsouzení pro dopravní nehodu mělo nějakým způsobem zkrátit právě pasivní volební právo, to by jistě nebylo správné.

Jan RICHTER, moderátor
——————–

Míní bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Děkujeme a hezký večer.

Eliška WAGNEROVÁ, někdejší místopředsedkyně Ústavního soudu ČR
——————–

Děkuji, na shledanou.

13.4.2012, ČRo 1 – Radiožurnál, 21:05 Stalo se dnes