Reportér: KDO BY MĚL KANDIDOVAT NA PREZIDENTA?

Začátkem března uběhnou tři léta od inaugurace Miloše Zemana, za dva roky už budou Češi vědět, kdo byl zvolen prezidentem pro další volební období. Redakce Reportéra se proto rozhodla uspořádat rozsáhlou anketu. Lidé nejrůznějších povolání i názorů odpovídají – na poněkud větším rozsahu, než je obvyklé – na otázku: Koho byste vy osobně vyzval(a) ke kandidatuře na příštího českého prezidenta a proč?

DAVID NAVARA, Nejlepší český šachista, patří do světové špičky.
Jan Švejnar

Kdo by měl být příští hlavou státu? A jaký člověk by to měl být?
Jelikož svět politiky znám pouze z médií, budu se více věnovat druhé otázce. Byl bych rád, kdyby se prezidentem (nebo prezidentkou) stal člověk, který společnost nijak dramaticky nerozděluje, ale přitom se nebojí vyslovit svůj názor a v zásadních otázkách ho hájit i proti mínění většiny. (V tomto ohledu obdivuji zejména pány prezidenty Masaryka a Havla.)
Prezident by měl umět konstruktivně diskutovat, uznat chybu a učit se i od svých názorových oponentů. Měl by to být čestný a inteligentní člověk, který si dovede sestavit vhodný tým. Uvítal bych, kdyby funkci obsadil někdo, kdo se prosadil i v jiné oblasti, zároveň se ale angažuje ve veřejném životě a politika mu není cizí. Jako hlavu státu bych si dokázal představit například pana profesora Jana Švejnara. Snad by se našlo i dost jiných dobrých kandidátů z řad vzdělanců, ale většinou jsou málo známí. Tipuji ale, že si veřejnost zvolí někoho ze současných předních politiků.

HANA LUNDIAKOVÁ, Spisovatelka, textařka a zpěvačka vystupující pod nickem STINKA.
šiklová, heryán, SOBOTKA

Vyjdu z optimistického předpokladu.
Z předpokladu, že stávající prezident již kandidovat nebude.
S ohledem na zdravotní stav a s ohledem na vyčerpávající herecké výkony, které musí podávat, se další kandidatury vzdá a česká společnost tak bude méně hnědnout.
Osobně bych ráda viděla na prezidentském postu ženu. Velmi zkušenou, uznalou, vzdělanou, sociálně vnímavou, pregnantně se vyjadřující intelektuálku, jakou je třeba socioložka Jiřina Šiklová.
Celkem souzním i s pragmatickými názory bývalého předsedy České pirátské strany Ivanem Bartošem. Především s jeho názorem, že téma migrace části světové populace slouží našim politikům a médiím k odvádění pozornosti od tichých nekalostí a touhy ovládat pomocí strachu. Víc než blízké mi jsou názory a činy filozofa, aktivisty, salesiánského kněze Ladislava Heryána. Dost snění.
Předpokládám, že ČSSD najde pro rok 2018 nového důstojného kandidáta, i kdyby jím měl být premiér Bohuslav Sobotka.

IVO MOŽNÝ, Jeden z nejznámějších českých sociologů, bývalý děkan brněnské fakulty sociálních studií.
Dana Drábová

Na prvním místě bych oslovil Danu Drábovou. Po tom, co teď máme, je už snad jasné, jak potřebujeme prezidenta, který tou funkcí neukojuje svoje osobní mocenské ambice, není součástí politických čachrů a nemá v nich zálibu. Je mimořádně chytrá (doktorát z jaderné fyziky) a i jako programová nestranička má o politiku zájem (je už druhým obdobím místostarostkou města Pyšely). Pohybuje se rutinně v mezinárodním prostoru a umí vyjednávat. Je také sociálně inteligentní (předsedala například asociaci západoevropských jaderných dozorů). Ale to nejdůležitější: je v přímé volbě prezidenta reálně volitelná: jako „atomovou lady Drábovou“ ji znají i diváci Novy. Hned za ní bych oslovil Jana Švejnara, z obdobných důvodů, ale nevím, zda mu minulá neúspěšná kandidatura zvýšila anebo snížila práh volitelnosti.
Základním problémem ovšem je, kdo by nestranickému prezidentovi financoval kampaň. Víme už, co dělají s prezidentem ruské peníze v kampani: jaký zdroj by po zvolení nevystavil protiúčet?

CYRIL SVOZIL, Podnikatel a miliardář, šéf a vlastník společnosti Fenix Group.
Václav Klaus

Funkce prezidenta je u nás spojována s mnoha očekáváními a její pojetí se blíží spíše monarchistické než republikánské tradici. Její výkonné pravomoci jsou však velmi omezeny, takže by měl prezident reprezentovat jasný a rozeznatelný myšlenkový směr spojený s nezpochybnitelnou osobnostní kontinuitou. Jeho postoje by veřejnosti měly být známy po mnoho let, během nichž by měl prokázat schopnost správně předvídat a analyzovat rizika i příležitosti současného i budoucího vývoje společnosti. Jeho význam tak spočívá v úloze majáku a pevného bodu v rozbouřených dobách.
I když máme širokou nabídku trvale „recyklovaných“ mediálně známých tváří, většině z chybí právě ona myšlenková kontinuita bez nadbíhání módním tématům a ideové promiskuity, schopnost odlišit věci podstatné od běžné „pěny dní“.
Měl jsem za posledních 25 let možnost se osobně setkat s celou řadou současných politických elit i „elit“, a ať přemýšlím jakkoliv, stále se mi nutkavě vrací jedno, jediné jméno – Václav Klaus.

PAVEL HOBZA, Chemik, jeden z nejcitovanějších českých vědců, laureát národní ceny Česká hlava.
Třeba Magda Vášáryová

Nejprve, koho bych nevyzval. Určitě ne stávajícího prezidenta: jeho nemorální a obecně neslušné chování není slučitelné s pozicí prezidenta republiky. Ani nikoho z někdejšího prognostického ústavu, jejich velmi vstřícný vztah k Rusku a odpor k Evropské unii je pro směrování naší republiky nebezpečný. Vyzval bych slušné a morální občany, kteří nejsou svázáni se současnou politickou garniturou, kteří vyznávají západní zásady demokracie a svobody, a kteří by tudíž směrovali naši republiku tam, kam vždy patřila, totiž na Západ. Příští prezident by měl reprezentovat tyto západní demokratické hodnoty, a především by měl naši společnost sjednocovat a kultivovat. Rozhodně by neměl být populistou, který se řídí momentálními náladami a obavami společnosti.
Abych byl konkrétní, dokážu si představit, že funkci prezidenta by mohli dobře vykonávat například Tomáš Halík, Šimon Pánek či Jan Švejnar. Vím, že mezi kandidáty chybí žena. Pokud by Magda Vášáryová byla českou občankou, byla by velmi dobrou kandidátkou.

VÁCLAV KLAUS MLADŠÍ, Matematik, někdejší dlouholetý ředitel prestižního gymnázia PORG, syn exprezidenta Klause.
NÁROŽNÝ ČI Fiala. Nebo Zeman

Herec Petr Nárožný. Anebo politik a profesor Petr Fiala – ten by se na to, myslím, typově hodil, toho bych volil. Pokud ale pravice postaví slaboučkého kandidáta a jinak tam bude tisíc dvě stě neomarxistických kandidátů od Pospíšila přes jenerála, Dienstbiera až po Halíka, pak budu volit stejně jako minule. Miloše Zemana.

VLASTISLAV BŘÍZA, Generální ředitel a většinový vlastník Koh-i-noor Holding
Vladimír Dlouhý

Vyzval bych ke kandidatuře Vladimíra Dlouhého. Má dobré vzdělání, rozhled, umí jazyky, vyzná se ve světě. Oplývá dostatkem životních, profesních i politických zkušeností. Navíc jsem přesvědčen, že by v roli prezidenta nerozděloval politickou scénu a nebyl by příliš aktivistický. Zároveň jsem však přesvědčen, že nemá moc šancí, protože se mu nepodaří oslovit masy.

NIKOLA MUCHA, Česká punková písničkářka, natočila dvě kritikou ceněná alba Slovácká epopej a Josefene.
svěrák nebo záviš

Toho současného už ne. Ne. Neeeee! Osobně bych za prezidenta vybírala ze dvou sci-fi variant, přičemž ta první pramení z mé utkvělé představy v dětství. Zřejmě jsem někde musela zahlédnout portrét prezidenta s podobiznou Zdeňka Svěráka. Moc mu to tam slušelo, aby ne, ten člověk vypadá už třicet let stejně (podobně jako paní Saskia Burešová, která by v rámečku nad katedrou taky vypadala skvěle mimochodem). Nemluvě o šarmu, intelektu a smyslu pro humor, jímž tento člověk, navíc učitel, oplývá. Tato možnost mi připadá reálnější než možnost dvě, a sice zvolit prezidentem samotného knížete pornofolku – Záviše. Říkám to pořád, že není třeba brát ten život tak smrtelně vážně. Se Závišem v čele státu by byla legrace, a co se týče reprezentace, neznám nikoho více lidového než je on. Taky umí hrát na kytaru. A co se týče nejvyšších jeho ctností, znám jen málo tak dobrých a srdečných lidí, jako je on.
Jenomže na druhou stranu bych vlastně post prezidenta těmto lidem nepřála – myslím, že tato funkce dokáže člověka zničit. Jo, a co Troška?

HANA PACÍKOVÁ, Loňská vítězka učitelské ankety Zlatý Ámos, působí na policejní škole v Holešově.
ANDREJ BABIŠ

Nikdy jsem se o politiku příliš nezajímala, i když vím, že ovlivňuje celý můj život. Zatím ji vnímám převážně negativně a v současné době příliš nevěřím našim politikům, byť někteří do politiky vstupují s čistými úmysly.
Jsem člověk, který prožil sametovou revoluci ve věku, kdy pro mne nebylo nic významnějšího. Byla jsem tehdy neskutečně šťastná a tvrdila jsem, že pro mne není nic důležitějšího než svoboda. Stále tvrdím, že raději nebudu mít na chleba, ale nechci zpět bývalý totalitní režim.
Milovala jsem Václava Havla, protože to byla osobnost hodná svého postu a úcty českého národa. Pokud bych se měla vyjádřit k osobě kandidáta na budoucího prezidenta republiky, pro mě je to Andrej Babiš. Zdůrazňuji, že jej neznám osobně ani jsem nezkoumala blíže jeho minulost, ve svých prohlášeních a ve svých postojích mě však nikdy nezklamal.
Měl mou přízeň od začátku své politické kariéry a ani o milimetr z ní neubylo. Vyjadřuje se jasně, bez vytáček. Jen doufám, že v politice vydrží.

JIŘÍ SLÍVA, Výtvarník a básník věnující se kreslenému humoru, litografi i a knižní ilustraci.
PETR KOLÁŘ, JIŘÍ POSPÍŠIL

Kdo by měl být naším prezidentem? Při přímé volbě člověk nikdy neví.
Obecně bych si přál, aby naším prezidentem byl člověk, který není přesvědčený o své bohorovnosti. Který není pochybný oligarcha. Který není sebestředný, má schopnosti mírnit stranické spory a sjednocovat národ, hovoří několika jazyky, dobře reprezentuje v cizině. Člověk, který nebude zpochybňovat naši sounáležitost k západní Evropě ani naše členství v EU a v NATO. Věkově zhruba 50-60 let.
Nenapadá mě mnoho osob, které by tato kritéria splňovaly, možná dvě jména. Bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář a europoslanec Jiří Pospíšil.
Z mé osobní zkušenosti navíc u prvně jmenovaného vím, že má milou manželku, zahajovali mi před několika lety výstavu grafi ky v Českém domě v Moskvě.
A pan Jiří Pospíšil je původem z Plzně, podobně jako já…

ONDŘEJ NEFF, Spisovatel a novinář, vydavatel internetového deníku Neviditelný pes, autor české science fiction.
generál petr pavel

Generál Petr Pavel je osobnost těšící se široké vážnosti a podpoře.
Zasloužil se o to svou dráhou vojáka. Má za sebou skvělé akce v ostrém nasazení v misích UNPROFOR. Po stupních vojenské kariéry stoupal až do funkce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky a od loňského června je předsedou Vojenského výboru NATO, tedy má nejvyšší vojenské funkce Aliance. Občané si přejí mít v čele státu figuru reprezentativní a zároveň stmelující a nestrannou, nikoli však bezbarvou a všem přitakávající. Oba minulí a ten současný prezident jsou poznamenáni egocentrismem a úzkým stranictvím ve prospěch adorační skupiny. Generál Pavel si nikdy žádnou klaku ke své podpoře nebudoval. Prostě sloužil vlasti a naštěstí poměry se už natolik konsolidovaly, že ho vlast nezadupala do země, jak je u nás zvykem, ale umožnila mu fungovat až na nejvyšší úrovni. Jistě by vlasti dobře sloužil i ve funkci hlavy státu. Navíc vstupujeme do turbulentního období, kdy hlava státu musí být střízlivá, uvážlivá a chladná.

KVIDO ŠTĚPÁNEK, Podnikatel a filantrop, majitel a ředitel firmy IsolitBravo, Jablonné nad Orlicí.
Petr sýkora

Zprvu se mi zdálo, že musím navrhnout někoho veřejně dobře známého, jinak bude můj tip bez šance.
Po chvíli mi to ale došlo: Nemusím! Volební kampaní se můj zprvu nepříliš známý kandidát populárním teprve stane! Psal jsem si tedy matici vlastností: čestný, nezkorumpovatelný, vzdělaný, charizmatická osobnost, rozhodný a přitom soucitný. Nejlépe monogamní s jednou manželkou a rodinou. Strhne lidi k pozitivním činům, o kterých ještě včera neměli tušení… A čím více pozitivních vlastností jsem si psal, tím více jsem si byl svým tipem jistý. Podnikatel, který začal úplně od píky s baťůžkem v tramvaji. Z nuly vybudoval firmu Papirius s miliardovým obratem a stamilionových hodnot. Když ji prodal, založil nadační fond Dobrý anděl a zpopularizoval ho tak, že přispíváme všichni. Dokázal nás nadchnout a spojit pro svoji myšlenku. Proč by to nedokázal s věčně reptajícími Čechy jako prezident? S takovou osobností bychom dokázali velké věci!
Petře, pojď do toho! Petr Sýkora for President!

JANA BOBOŠÍKOVÁ, Bývalá novinářka a politička. Kandidovala na prezidentku v letech 2008 a 2013.
Petr Piťha, ale nevyzývám

Člověka, který by se měl stát příštím prezidentem, není třeba ke kandidatuře vyzývat. Měl by ji oznámit sám. Příští prezident by měl být zodpovědný tvůrce svých rozhodnutí a pevný zastánce zájmů České republiky, který nečeká na vyzvání a nenechá si diktovat. Prezident má být člověk sebevědomý, rozhodný, s jasným záměrem. Zároveň také osobnost s otevřenou myslí, soucitem a schopností vytvářet harmonii. Osobnost, která nejen dá zemi i úřadu prezidenta patřičný respekt, ale také nabídne občanům, jak se vymanit z pasti strachu z budoucnosti. Měl by být vytrvalý a ostražitý, aby se při výkonu funkce nenechal odvést od svých záměrů. Měl by bojovat za svobodu a demokracii pro každého, i když s jeho názorem nesouhlasí. Trvat na humanitě, ochraně slabých, empatii a na pomoci druhému v nouzi. Měl by se zasadit o to, aby lidský duch v sobě probouzel to nejlepší a potlačoval to nejhorší. Takový prezident je nadějí pro budoucnost. Pro mne by byl dobrým kandidátem profesor Petr Piťha. Trvám ale na tom, že nikoho nevyzývám.

LUCIE KUTÁLKOVÁ, Úspěšná módní designérka a majitelka značky LEEDA.
Šimon pánek, lenka bradáčová

První, co mne napadlo, je, že přesně vím, koho bych na Hradě nechtěla: současného prezidenta. Vyzývám proto Leonarda DiCapria, Brada Pitta a Tildu Swintonovou. Jsou krásní, jistě charakterní, zcestovalí. Mají rozhled a Leovi odpustím i jeho skandály, nebyl by první hlavou státu se slabostí pro krásné ženy…
Ale teď vážně. Byla bych ráda, kdyby kandidaturu zvážili dva lidé. Zaprvé Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni. Dlouhodobě pracuje na smysluplných věcech, stojí za ním výborně odvedená, záslužná práce. Je dobrý manažer, dokáže hledat souvislosti, má zkušenosti z politiky.
Zadruhé Lenka Bradáčová. Žena, která mnohokrát prokázala pevnost v názorech. Nebojí se střetů, dokáže ustát konfl ikty. Za svou věc dokáže bojovat tvrdě, ale s elegancí.
Oba jmenovaní jsou pro mě silné, charizmatické osobnosti s vysokým morálním kreditem. I kdyby nekandidovali, jsou pro tuhle zemi užiteční tam, kde jsou. A my přeci pořád můžeme doufat v Lea, Brada nebo Tildu.

MICHAL HORÁČEK, Textař, spisovatel, publicista a producent. Někdejší majitel sázkové kanceláře Fortuna.
PŘIBÁŇ, PÁNEK, WAGNEROVÁ

Neštěstím české politiky je, že byla vykonávána muži, kteří – ať už vzešli z přímé, nebo nepřímé volby – ji učinili nástrojem naplnění osobních mocenských ambicí. Zvlášť neblahý vliv to mělo na čitelnost české pozice vůči zahraničí; Václav Klaus i Miloš Zeman se snažili provozovat jinou zahraniční politiku než vlády vybavené k tomu mandátem voličů. Chování prezidentů trpělo i tím, že úřad převzali po dlouhých politických kariérách, během nichž si vytvořili spoustu domnělých i skutečných protivníků, jimž se hleděli mstít, a to i za pomoci nedůstojných intrik.
Moje představa lepší budoucnosti se i proto stáčí k osobnosti s úctyhodným osobním příběhem, s prokázanou schopností bystrého, kritického myšlení a bez minulosti v nejvyšších politických funkcích. K osobnosti ochotné sloužit České republice, a nikoli vlastní ješitnosti.
Takových osobností není mezi Čechy málo. K těm, které bych upřednostnil já, by patřili Jiří Přibáň, Šimon Pánek nebo Eliška Wagnerová.

JAN ŽŮREK, Řídící partner české pobočky celosvětové poradenské firmy KPMG.
tereza maxová

Česko ani Československo na rozdíl od sousedního Německa, Polska nebo Slovenska nikdy nemělo premiérku ani prezidentku. Naší jedinou ženskou hlavou státu tak už 235 let zůstává císařovna Marie Terezie. Proto si myslím, že by při příští prezidentské volbě už konečně měla na řadu přijít žena. Ženy nemívají na rozdíl od mužů tak zbytnělá ega. Mají zdravý instinkt pro to, co je spravedlivé, bývají empatičtější a umějí lépe vnímat potřeby druhých. Ze současných političek je však obtížné vybrat. Ve skupině českých top manažerek už by se nejspíš hledalo lépe. Ale asi bych se tu pravou snažil najít mezi ženami úspěšnými v neziskovém sektoru. Ostříleným politickým nadsamcům může v kruté prezidentské kampani konkurovat jen křehká ženskost – třeba Tereza Maxová.

JAN PETRÁNEK, Novinář a komentátor, někdejší disident. Prezident Zeman jej vyznamenal medailí Za zásluhy.
Naklonoval bych několik Lidí

Mysleme aktuálně v neúprosném historickém kontextu. Evropa prochází těžkým krizovým obdobím a máme nedomyšlenou ústavu v řadě uzlových bodů včetně postavení hlavy státu. Jak poctivě odpovědět na anketu? Naklonoval bych Rychetského s Cyrilem Höschlem, Mirkem Zikmundem, Ivanem Hoff manem, Danou Drábovou a přidal DNA z Palacha a TGM.
Chtěl bych vidět prezidentovat mou milovanou zem Nejkompetentnější Osobností.
Člověka Sympatického, Nezištného, Neješitného, Erudovaného Multilingvistu, Statečného, Předvídavě Prozíravého, Odolného (proti zlobě nesouhlasných doma ive světě, proti nemocem i stáří), Tolerantního a zároveň Rozhodného Taktika a Stratéga.
Chladnokrevného Bojovníka, Lidského, ale Nemilosrdného k lumpům. Neúnavného a Neklesajícího Duchem nad problémy, Nenadutého nad úspěchy. V jeho Rozhodnosti musí být Odvaha i Obezřetnost. Asi se taková osobnost nenajde. Tak slevme, pokud možno – minimálně.

PAVEL KYSILKA, Ekonom, bankéř, bývalý šéf České spořitelny, bývalý viceguvernér ČNB
Roithová, Piškanin

Taková osobnost musí ctít několik principů. A při vší přirozené nedokonalosti se je snažit naplňovat: 1. Vědět, čím je západní civilizace, kterou jsme spoluvytvářeli a jejíž součástí jsme, jaké má hodnotové kořeny a pilíře. Vracet se k nim, odkazovat na ně.
2. Brát si historii za nejlepší učitelku a nepatřit k jejím nezbedným žákům. Vědět, že chyby a přehmaty jsou dítětem chronické nepoučitelnosti, zpupnosti a hlouposti.
3. Posilovat prostor pro individuální svobodu a odpovědnost.
4. Obejít se bez představování.
Většina z těch, kteří se zajímají o veřejné dění, musí o této osobnosti vědět. Jako o někom, kdo při dodržování všech hodnotových a právních norem uspěl ve svém oboru, ale zároveň ho přesahuje.
Tímto „oborem“ nemůže být samotná politická kariéra.
5. Vidět a vědět, čím žijí běžní lidé. Ale zároveň se nenechat vláčet okamžitou náladou většiny, nýbrž ji citlivě ovlivňovat a formovat.
Nejlépe vlastním příkladem.
6. Vnímat všemožná rizika a hrozby, ale zároveň udržovat všeobecnou naději, víru a optimismus založené na naší zdravé sebedůvěře.
7. Dokázat skloubit dychtivost, hlad a chuť něčeho dosáhnout s velkou dávkou pokory a skromnosti.
8. Být sebou samým, odmítnout „požadované“ neautentické pózy.
9. Být přirozenou autoritou pro domovskou zemi i pro svět.
10. Udržet si humor a sebeironii.
Když se zamýšlím nad lidmi, kteří se podobnému nedostižnému ideálu nejvíce přibližují, napadají mne v prvé řadě jména, jejichž nositelé už nejsou mezi námi: Pavel Tigrid, Ivan Medek… A z žijících třeba Zuzana Roithová nebo úžasná podnikatelská osobnost František Piškanin.

 

Zdroj: Reportér, 15.2. 2016