Respekt – Anketa: Měli by politici po obvinění policií odstoupit z funkcí?

ELIŠKA WAGNEROVÁ (emeritní soudkyně a senátorka):

Pokud jde o volené funkce, existují i případy, kdy je již obviněný přesto zvolen vůlí voličů. obviněný není odsouzený, svědčí mu presumpce neviny a tu musí respektovat i zákonodárce při tvorbě zákonů regulujících tuto oblast. také je třeba vzít v úvahu realitu velkého množství trestních oznámení.  ta může vytvářet tlak na policisty a státní zástupce. Mnohdy je též trestní stíhání vedeno pro skutky, které dosud stíhány nebyly. jinými slovy, pohybujeme se stále v tranzitivním prostředí, charakterizovaném i rychle se měnícím právem, jež tak není zcela předvídatelné.  trestní zákoník z roku 2009 byl dvanáctkrát změněn. Politik, vědomý si pochybení, se může mandátu vzdát. veřejné mínění zprostředkované médii hraje velkou roli. Proto opatrně…

JINDŘICH ŠÍDLO  (komentátor HN):

Obecně vzato ano.  vždy jsme po tom jako novináři přece volali. ale protože se ptáte kvůli případu, kdy policie obvinila všechny členy pražské rady, pak musím říct, že každé pravidlo má svou výjimku, neboť jeho přísné dodržování také vyžaduje naprostou důvěru v policii, kterou si stále ještě nezaslouží. Pokud čSSd srovnává tento případ s kauzou davida Ratha, je to legrační. nejen skutkovou podstatou, ale možná by si v lidovém domě mohli vzpomenout, jak někdejší náměstek primátora Karel Březina statečně setrval ve funkci až do svého soudního procesu, v němž byl prozatím osvobozen. nicméně, ten případ hlavně celkově otřásá důvěrou v právní stát a zdravý rozum.

RADIM BUREŠ  (Transparency International ČR):

Sdělení obvinění čili zahájení trestního stíhání je situace, kdy existuje, nebo by mělo existovat důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin a že ho spáchala konkrétní osoba. U závažných úmyslných trestných činů či trestných činů spojených s výkonem funkce by mělo vést k rezignaci na funkci. tento požadavek ale nelze aplikovat absolutně, záleží na vlastním skutku a informacích, které jsou o něm k dispozici.  Může se jednat o situaci s velmi rozdílným právním výkladem a obviněný mohl jednat s nejlepším vědomím a svědomím.  nebo naopak může být důkazní situace slabá, ale o zavrženíhodnosti skutku není pochyb. v případě Rady hl. m. Prahy se mi jeví, že se jedná o první případ.

MAREK BENDA  (poslanec ODS):

Podle ústavy i listiny základních práv a svobod o vině a trestu rozhoduje výlučně soud! všechny fáze přípravného i trestního řízení hledají skutek a potenciálního pachatele, ale je-li jím, může bez pochybností rozhodnout pouze soud. Proto by bylo správné mnohem více ctít a respektovat presumpci neviny, a to vůči všem „sprostým podezřelým“, než jak se děje v naší společnosti. veřejně aktivní osoby mají samozřejmě trochu jiná kritéria, ale nikdy jsem svatouškovsky nevykřikoval, že u nich platí presumpce viny. je na zvážení každého individuálně, zda nepoškozuje svoji funkci tím, že na ní lpí. zejména dnes, kdy dochází ke snaze kriminalizovat běžná politická rozhodnutí, a to dokonce i kolektivních orgánů, bych na rychlé odstupování byl opatrný.

 

Zdroj: http://respekt.ihned.cz/, 8.4. 2013