Respekt: Klauzule se třese

 

Piráti a zelení jsou o krok blíže Bruselu

Nejvyšší správní soud (NSS) minulý týden rozvířil tuzemské soudní i politické vody. Dal totiž za pravdu České pirátské straně a Straně zelených v tom, že pětiprocentní hranice pro vstup do Evropského parlamentu ohrožuje volnou soutěž politických sil, a doporučil ji tedy pro evropské volby zrušit. Zelení a piráti si na klauzuli stěžovali poté, co zůstali na dohled pětiprocentnímu zisku v květnových evropských volbách a jen těsně jim unikly dva mandáty – po jednom pro tehdejší šéfy stran, piráta Ivana Bartoše a zeleného Ondřeje Lišku.

Soudci NSS argumentují rozdílnou povahou Evropského parlamentu proti klasickému zákonodárnému sboru. „Evropský parlament hraje ve fungování Evropské unie kvalitativně jinou roli než národní parlamenty ve fungování členských států,“ stojí v rozsudku. Nemá zákonodárnou iniciativu (tu má Evropská komise) a na zásadních rozhodnutích musí spolupracovat se zástupci vlád národních států. Proto se na něj nevztahuje stejná obava jako u národních sněmů: tedy že bude přílišným množstvím stran ohrožena jeho akceschopnost. „Široké spektrum politické reprezentace“ může podle soudu naopak posílit legitimitu EP. Podobnou logikou se řídí zhruba polovina členských států EU, které klauzuli nemají – jako třeba Velká Británie či Německo. Německý Spolkový ústavní soud při rušení tamní procentuální hranice v roce 2011 argumentoval velmi podobně jako tuzemský NSS a nezrušil pouze pětiprocentní práh, ale následně i tříprocentní.
Závěr NSS je ovšem jen prvním výkopem – defi nitivní slovo bude mít až Ústavní soud, k němuž případ nyní zamířil. Ústavní soud už se otázkou klauzulí několikrát zabýval a jak u Poslanecké sněmovny, tak u obecních zastupitelstev potvrdil její ústavnost. Bude tedy záležet na tom, zda přijme pohled soudců NSS, že u EP jde o jiný typ tělesa. Pokud by ale strážci ústavy s tímto výkladem souhlasili, bude před nimi stát značně rozporuplná otázka, nad níž si už v uplynulých dnech lámali hlavu politici i právníci: zda by bylo možné toto rozhodnutí uplatnit zpětně, čili na již proběhlé volby, jichž se původní stížnost týká. Znamenalo by to totiž, že pirátům a zeleným by připadlo jedno křeslo lidovecké (Tomáš Zdechovský) a další, jež získala ČSSD (Miroslav Poche).

Takový postup už odmítl například premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, ale nesouhlasí s ním také řada ústavních právníků.
Jak Ústavní soud rozhodne, nelze samozřejmě v tuto chvíli předjímat, nicméně je jasné, že se tak nestane před prvním červencovým dnem, kdy se nově obsazený Evropský parlament sejde k první schůzi. Debata bude dál pokračovat i bez případného souhlasu Ústavního soudu. Zelená senátorka (a bývalá ústavní soudkyně) Eliška Wagnerová připravila novelu volebního zákona, která klauzuli zcela ruší pro evropské a komunální volby a pro krajské ji snižuje na tříprocentní hranici.

 

zdroj: Respekt, 30.6. 2014