Respekt: Pravidlo otráveného stromu

Ke zrušení rozsudku nad Davidem Rathem vedlo zřejmě překvapivé zjištění

Bývalý policista Libor Gregor zřejmě zažije po letech pozornost, o kterou příliš nestojí. Jeho angažmá v případu údajné korupce Davida Ratha, odsouzeného středočeským krajským soudem k osmi a půl letům vězení, se podle dostupných informací stalo jedním z hlavních důvodů, proč se pražský vrchní soud rozhodl před několika dny kompletně zrušit rozsudek nad Rathem a dalšími lidmi nepravomocně odsouzenými k vysokým trestům za manipulování veřejných zakázek a korupci. Věc tak po čtyřech a půl roku od Rathova zatčení nabrala nový, překvapivý obrat.

Na počátku bylo slovo

Vše se odehrálo rychle. Soudce Vrchního soudu v Praze Pavel Zelenka, na jehož stole odvolání Davida Ratha a dalších odsouzených počátkem roku přistálo, oznámil v létě, že jeho senát věc projedná na veřejném zasedání koncem října. Pak najednou soud v půli října vyhlásil, že veřejné zasedání nebude a že už rozhodl v zasedání neveřejném: rozsudky nad Rathem a spol. se v plném rozsahu ruší a případ se vrací nižšímu soudu k opětovnému projednání.

Co vedlo Zelenkův senát k tak převratnému kroku, není známo a podle mluvčího soudu Jana Fořta si veřejnost musí počkat až na písemné vyhotovení rozsudku do půlky listopadu.
Podle zákulisních informací potvrzených několika na sobě nezávislými justičními zdroji byl původní verdikt středočeského krajského soudce Roberta Pacovského s největší pravděpodobností zrušen kvůli úplně prvnímu „úkonu“ ve vyšetřování – výpovědi svědka, který upozornil žalobce na možnou korupci. A špatné vyhodnocení tohoto prvního kroku prý zpochybňuje zákonnost návazných zjištění, která z něj vycházela. „Obecně můžu říct, že tohle pravidlo, známé jako kauza otráveného stromu – kdy nezákonnost prvního důkazu zpochybňuje provedení policejních operací a získání následných důkazů -, je součást českého práva a teoreticky můžu říct, že by se snad dalo použít i v tomto případě,“ říká senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.
Počátky dramatu jménem Rath jsou v hrubých obrysech známy. Na podzim 2011 se bývalý policista Libor Gregor, který se po odchodu z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu tři roky předtím začal živit jako soukromý detektiv, obrátil na náměstka nejvyššího státního zastupitelství Igora Stříže, aby mu prozradil výbušnou věc: že totiž veřejná soutěž na skoro čtvrtmiliardovou rekonstrukci zámku v Buštěhradu má podle jeho informací předem jistého vítěze a že vše ukazuje „na korupci vysokých politiků“. Stříž se rozhodl obejít špičky zastupitelství v Praze (podezřelé ze zametání politicky nepříjemných případů pod koberec) a věc přidělil Lence Bradáčové do Ústí nad Labem. Ta zase svěřila vyšetřování týmu policistů, kterým důvěřovala, a do celé záležitosti tak bylo na počátku zasvěceno jen několik lidí.

V čem je problém „Gregor“? Stěžoval si na něj hned po hejtmanově zatčení tehdejší Rathův obhájce Adam Černý. Policie podle něj neprověřila důkladně Gregorovu věrohodnost. Gregor slyšel o údajně předem vybraném vítězi lukrativní soutěže na rekonstrukci zámku Buštěhrad od člověka, jehož jméno odmítal sdělit i policistům, a podle advokáta mohl být anonym klidně osobou, která se o zakázku také ucházela a snažila se zkompromitovat konkurenci. Policie na základě výpovědi Gregora požádala soud o nasazení odposlechů na podezřelé a dostala ho. Podle Rathových obhájců neměla Gregorova výpověď stačit k nasazení odposlechů, které byly tím pádem provedeny nezákonně a všechno, co zachytily a co svědčilo o manipulaci se zakázkami a korupci, bylo získáno protizákonně. Přímou stížnost v tomto duchu ale advokát nikdy nepodal a soustředil se na zpochybnění mnoha jiných justičních kroků.
Rath a další obžalovaní si stěžovali na desítky údajných nezákonných kroků policie, státních zástupců a soudce Pacovského. Jejich stížnosti řešila vesměs zamítavě řada soudů – a to dnes vede odborníky k údivu nad zrušením rozsudku. „I kdyby se totiž dala nějak zpochybnit důvěryhodnost oznamovatele, nemělo by to hrát roli. Nevím, co je ve spisu, ale na nasazení odposlechů nestačí jedna výpověď a jistě tam byly další operativní poznatky. Co se v případu odehrálo, se odehrálo prakticky on-line, víme o tom hodně z médií a podle mého názoru nic nenaznačuje, že by tu byly okolnosti, které by ukazovaly, že možné špatné vyhodnocení jednoho důkazu znehodnotilo důkazy ostatní,“ říká Wagnerová.

Zpět k Pacovskému S kolika stížnostmi se David Rath celkem obrátil na justiční orgány, nelze z dostupných informací přesně spočítat. Jen na Ústavní soud se podle výčtu novinových zpráv obrátil celkem čtrnáctkrát – se stížností na neoprávněné obvinění a neoprávněnou vazbu. Dvanáctkrát Ústavní soud označil stížnost za neoprávněnou, ve třináctém jednání rozhodl, že osmnáct měsíců ve vazbě je opravdu dlouhá doba, zejména proto, že není možné neustále v žalobním zdůvodnění vazby opakovat, že hrozí útěk kvůli možným tajným Rathovým kontům v zahraničí, když za celých osmnáct měsíců nepřinesla policie k tomuto podezření jediný nový důkaz. K rozhodnutí Ústavního soudu o důvodech vazby patří i prozkoumání podstaty obvinění a tam Ústavní soud nenašel chybu.

Rozsudků, v nichž obvodní, krajské i vrchní soudy rozhodovaly o Rathových stížnostech týkajících se údajného neoprávněného stíhání, odposlechů nebo zabavení majetku, byly desítky. Verdikt ani jednou nezpochybnil kroky policie a státních zástupců při stíhání Davida Ratha a jeho společníků. Některé soudy rozhodly, že část policejně zabaveného majetku je třeba vrátit: například dva domy, které bývalý politik vlastnil (jeden s manželkou, druhý s přítelkyní), musela policie podle rozhodnutí soudu dát oběma ženám k dispozici, protože neměla právo blokovat jejich půlky domu.
Když teď vrchní soud zrušil rozsudek nad Rathem, sdělil, že „důvody jsou procesní i hmotné“. Co to znamená? Experti se shodují, že ve spleti různých stížností a žalob, které obvinění podávali, mohl najít Zelenkův senát nějakou chybu. Třeba že byl někdo nedostatečně vyslechnut nebo že chybí znalecký posudek nebo někde byla nepřesně vyčíslena škoda. „To ale není dost závažný důvod k vrácení věci po neveřejném jednání, to mohl vrchní soud vyřešit sám, a pokud se mu to zdálo důležité pro změnu rozsudku, měl rozsudek změnit,“ říká bývalý policista a nyní senátor Václav Láska.

On, Eliška Wagnerová a další právníci se shodnou, že vrchní soud musel mít pro vrácení opravdu velmi závažné důvody, zřejmě nějaké právní chyby nižšího soudu, které nemohl napravit sám.
Policie chytila Davida Ratha s krabicí od vína, v níž skrýval sedm milionů korun, podle policie i soudu šlo o úplatek, našla u něj dalších devět milionů korun, u jeho spoluobviněných dalších třicet milionů korun, prokázalo se původní podezření na korupci v zadání státní zakázky, oznámené Liborem Gregorem. Podezření na korupci a manipulaci se státními zakázkami potvrdily odposlechy a výpovědi svědků, zejména spolupracující obviněné Jiřiny Salačové, která popsala, jakým způsobem Rath a jeho společníci zakázky manipulovali a jak se za ně inkasovaly úplatky. Robert Pacovský vedl proces dva a půl roku podle Lásky či Wagnerové velmi pečlivě, evidentně si vědom toho, že v tak precedentním procesu nesmí udělat žádnou, byť jen formální chybu. David Rath nikdy vinu nepřiznal, peníze do krabice od vína mu prý byly podstrčeny a celé obvinění je podle něj zmanipulovanou záležitostí a pomstou jeho politických nepřátel, vedených tehdejším ministrem vnitra Janem Kubicem.

Policisté a státní zástupci, kteří případ vyšetřovali, mimo mikrofon připouštějí, že svědectví Libora Gregora může být důvodem zrušení rozsudku. Nikoli však proto, že by se jim zdálo nedostatečné a zpochybnitelné, ale protože to byla jedna z mála věcí, na niž si Rath oficiálně nestěžoval, a tudíž chybí stvrzení postupu nějakou jinou soudní instancí, než byl senát soudce Pacovského, který poslal Ratha do vězení.

„Jestli tou chybou má být nedostatečné prověření důvěryhodnosti oznamovatele, je to v tomto případu divné,“ říká Wagnerová. O otráveném stromu se podle ní dá mluvit, až když jsou na základě prvního zmanipulovaného nebo špatného důkazu ohýbány a vykládány důkazy následující, a to se v tomto případu podle většiny zveřejněných informací nedělo. „Nepochybuji, že se to nedělo, ale oficiální vyjádření vám dám, až dostanu písemné usnesení o zrušení rozsudku,“ komentuje to Lenka Bradáčová.
Ať už bude písemná podoba rozsudku známá v listopadu či o něco později, případ Rath se v každém případě vrací do rukou soudce Pacovského, který bude muset začít úplně od začátku. Bude muset vyslechnout všechny svědky, obviněné, přečíst odposlechy, tisíce dalších stránek písemných důkazů. Do nového verdiktu mohou uplynout další dva roky. Zcela čistá stránka se ale otevírá i ve věci eventuálního trestu a soudci nebude nic bránit vynést nad Davidem Rathem opět stejný, nebo třeba ještě přísnější rozsudek.

 

Zdroj: Respekt, 31.10. 2016