Respekt: Riskantní nápad

Poslanci chtějí mít přístup do živých policejních spisů

Poslanci z vyšetřovací komise k OKD se domnívají, že toho můžou málo. Jeden z jejích členů, Petr Pávek (STAN), proto sepsal novelu jednacího řádu sněmovny, který postavení poslaneckých komisí definuje. Podle novely by komisaři měli dvě nové pravomoce. Svědkovi, který nepřijde, by mohli uložit citelnou pokutu. A mohli by nahlížet do živých policejních spisů. Právě tato pravomoc je ale značně riskantní. Cesta Pávkovy novely sněmovnou je na samém začátku, teď se jí budou zabývat poslanecké kluby.

Pomůžeme policii

V pořadí jednadvacátá poslanecká vyšetřovací komise (v průměru připadají zhruba tři na jedno volební období, v tom minulém šetřily třeba kauzu Opencard, pochybení při stavbě dálnice D47 či reorganizaci policie) si dala celkem ambiciózní cíl. Za deset měsíců od loňského prosince do letošního října rozplést celou historii privatizace Ostravskokarvinských dolů (OKD), sahající do devadesátých let – za jakých okolností v nich stát ztratil majoritu, prodal minoritní podíl, jaké souvislosti měl jejich úpadek.
Na minulý týden si komise mimo jiné pozvala někdejšího spolumajitele OKD Zdeňka Bakalu (vlastní týdeník Respekt). Ten ze Švýcarska vzkázal, že nepřijede, protože věc řeší soudy, a on že navíc vnímá komisi jako účelovou. Komise proto požádala policii, aby podnikatele předvedla, ta ale odpověděla, že mimo území republiky pro něj nemůže.
Podle současných pravidel komise nic dělat nemůže. Novela by jí umožnila dát předvolanému svědkovi, který se odmítne dostavit, pokutu. „Je to věc prestiže,“ říká její tvůrce Pávek. Sankce by podle něj měly být „poměrně vysoké“, jaké konkrétně, je však prý věcí další debaty. Méně srozumitelné je, proč chtějí poslanci přístup do živých vyšetřovacích spisů. Pávek argumentuje tím, že když budou poslanci znát aktuální výsledky policejní práce, vyvarují se toho, aby ztráceli čas stejným pátráním. Stejně jako toho, že s nimi předvolaní svědci – s odkazem na probíhající vyšetřování a možnost ho zmařit – odmítnou o některých věcech mluvit.
Pávek si navíc myslí, že by poslanci mohli policii při vyšetřování pomoci, protože jsou zběhlejší v zákoutích státní správy. „Můžeme se dostat k podkladům z ministerstev, fondů, ty s námi spolupracovat musí,“ vysvětluje Pávek. „Je otázka, zda policii napadne vyžádat si takové podklady.“ Podle ústavního právníka Jana Kysely je ale nápad velmi riskantní. „Pokud pustíte poslance do spisů, ztratíte kontrolu nad tím, co se s jejich obsahem děje,“ říká. V komisi jsou zástupci ze všech sněmovních stran a nedá se vyloučit, že některé se bude hodit citlivé informace ze spisu poslat do světa, zneužít je v politickém boji. Navíc, jak upozorňuje senátorka Eliška Wagnerová, bývá ve spisu pelmel nejrůznějších informací, z nichž některé se posléze ukážou jako nepravdivé, přitom však mohou denunciovat jak potenciální pachatele, tak svědky. A informace ze spisů mají ještě jednu nepříjemnou vlastnost, protože jsou neveřejné, dají se těžko jak ověřit, tak naopak vyvrátit.
Při troše fantazie je plejáda možností, jak mohou politici navrhovanou novinku zneužít, celkem široká. „Teoreticky mohou zřídit komisi k jakékoli kauze, do jejíhož spisu se budou chtít dostat,“ tvrdí Wagnerová. Ať už proto, že se týká politického rivala, nebo naopak proto, že se týká spojence. „Obviněný i jeho obhájce má přístup ke spisu až v určité fázi,“ říká Wagnerová. „Touhle cestou by se někdo mohl dostat k privilegiu, které jiní nemají.“
Kysela má ještě jednu systémovou námitku – poslanecké komise tu nejsou od toho, aby suplovaly činnost policistů, státních zástupců a soudců. „Nemají vyšetřovat kauzu, odsoudit a poslat do vězení,“ vysvětluje. „Mají rozkrývat systémové zádrhele, politická spiknutí, zablokované věci, a ne to, co policie tak jako tak šetří.“
„Je možné, že novela má nějaká rizika,“ říká její tvůrce Petr Pávek. „Předpokládám, že na ně upozorní kolegové ve sněmovně, až se o návrhu začne diskutovat.“