Respekt: Stavíme, nerušit!

Místní spolky mají přijít o právo zasahovat do podoby české krajiny. Poslední šanci dostanou už brzy v Senátu.

Poslanec Jaroslav Foldyna se nenechá jen tak zviklat. „Nejspíš dostanu Ropáka roku, ale s tím jsem v pohodě. Už jednoho mám,“ směje se sociální demokrat, jehož zlepšovák stavebního zákona postavil v posledních týdnech do pozoru takřka všechny angažované občany v zemi. Pokud projde Senátem, kde se o něm bude hlasovat nejpozději příští týden, skončí dosud hojně využívaná možnost vstupovat do povolovacích procesů většiny staveb.
Malá změna dvou paragrafů má zrychlit zdlouhavé řízení u bytových domů nebo dopravní infrastruktury. Také ale odpadne účinný způsob, který starousedlíci využívali k blokování nebo k tlaku na úpravy stavebních plánů ve svém okolí. To mnozí, i řada politiků, považují za zásadní omezení svobody.

Poslední kotva Technicky vzato ze zákona vypadne možnost vstupovat do územního a stavebního řízení z titulu ochrany životního prostředí. Námitky budou vznášet jen majitelé nemovitostí v okolí stavby. Nájemníci nebo majitelé družstevních bytů, případně aktivisté ze vzdálenějších míst dosud stížnosti předkládali právě přes ochranu přírody. Ekologické zájmy jsou široká množina, do které se vejde pestrá škála podnětů – včetně schválností, na které Foldyna a jeho příznivci upozorňují. Tato obecná možnost má odpadnout. Spolky budou vpuštěny jen k velkým stavbám, kde je povinnost zpracovat speciální ekologický posudek EIA.
Foldyna návrh přednesl v únoru spolu s dalším sociálním demokratem Františkem Adámkem a zdálo se, že jde o akci dvou sólistů bez valné šance na úspěch. V poslaneckém výboru, kde se návrhy obvykle vytřídí, neuspěli. Při hlasování celé sněmovny začátkem dubna se ale karta otočila. Pro vyautování ekologů zvedlo ruku 119 ze 168 přítomných poslanců. Významnější odpor byl jen u lidovců a u části ČSSD, proti byl i Bohuslav Sobotka. Naopak v ANO, kde Andrej Babiš často mluví o nutnosti dát stavby do pohybu, nebyl proti nikdo.
Novela má 107 stran, obsahuje množství dalších technických úprav a ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová ho ve sněmovně hájila jako jednu z nejdůležitějších věcí, kterou kdy před poslance přinesla. Podpořila i Foldynův přílepek. Ten narazil až nyní v Senátu, kde je poslední šance cokoli změnit. Postoj prezidenta Miloše Zemana k „ekoteroristům“ je všeobecně znám, Hrad tedy zákon nejspíš blokovat nebude a hlasování v Senátu bude rozhodující. Ústavně-právní výbor na návrh Jiřího Dienstbiera a Elišky Wagnerové předminulý týden doporučil hodit do koše úplně celou novelu kvůli nepřípustnému omezování občanských práv. V hospodářském výboru byla snaha Foldynův návrh zrušit, ale neprošel v poměru 9 : 2. Další výbor jedná tento týden, rozhodující však bude hlasování celé horní komory naplánované na začátek června.

Mýtus o obstrukcích

„Vůbec si netroufám nic odhadovat,“ říká Renata Chmelová, která je senátorkou teprve půl roku a Foldynův návrh bere vzhledem ke svojí dřívější činnosti jako velkou provokaci. Pro příklad uvádí developerský projekt Trojmezí ze svého obvodu na Praze 10, proti kterému roky bojovala jako zastupitelka a členka organizace Arnika. Spolkům se ve sporu už dříve povedlo prosadit změnu územního plánu tak, aby z největší zelené plochy ve čtvrti něco zbylo. Minulý měsíc pak odpůrci výstavby vyhráli u soudu s žalobou proti územnímu rozhodnutí. „Často se argumentuje tím, že spolky všechno zdržují, ale na to nikdo nemá žádná data. Pokud se něco zpožďuje, tak je to obvykle chybou investora nebo úředníků. Spolky na ty chyby jen upozorňují,“ míní Chmelová. V Senátu sdílí kancelář s další lidoveckou senátorkou, bývalou zástupkyní ombudsmana Jitkou Seitlovou, podle níž jsou spolky často jedinou institucí, kde lze najít zastání. „Kdyby lidé měli důvěru, že správní úřady budou pracovat spolehlivě a v řízení budou objektivně respektovat práva všech účastníků, pak bychom možná spolky nepotřebovali. Ale ta praxe je úplně jiná,“ uvádí Seitlová a vyjmenovává další námitky proti novele. Například že povinnost EIA u některých staveb odpadne, anebo že bude těžší napadat projekty, které bez povšimnutí prošly při schvalování zásad územního rozvoje, tedy při prvním obecném parcelování území na různé typy zástavby.
Podle Foldyny jsou stavaři v mnoha případech vydíráni účelovými protesty, kdy odpůrcům na ekologii vůbec nezáleží, přičemž úředníci nejsou dost šikovní nebo odvážní, aby irelevantní námitky shodili ze stolu. Úprava vznikla po dohodě s CzechInvestem, státní agenturou na lákání a podporu zahraničních investic. Podle ní je nepředvídatelnost stavebních řízení jednou z největších slabin Česka. Developeři souhlasí – postavit bytový dům v Praze podle nich zabere v průměru osm let, výstavba se vleče a nabídka zaostává za poptávkou. Foldyna mluví o podpoře průmyslu a jako příklad uvádí korejskou továrnu na pneumatiky Nexen u Žatce, kde má stavba víc než roční zpoždění. O Nexenu často mluví i Andrej Babiš. Ten – pokud potvrdí roli favorita voleb a zformuje příští vládu – ale nynější debatu brzy posune do úplně jiné roviny. Slibuje zbrusu nový stavební zákon a rychlejší proces s majiteli pozemků pod budoucími dálnicemi a železnicemi.
České stavaře tak možná po letech sporů čekají zlaté časy, i kdyby ropák Foldyna prohrál.

 

Zdroj: respekt.cz, 29.5. 2017