Respekt: Veřejná služba podruhé

Protiústavní přísnost na nezaměstnané se vrací ve vylepšené podobě

Do Česka se vrátila veřejná služba. Od prvního únorového dne platí, že kdo je bez práce rok a neodpracuje aspoň 20 hodin pro obec zadarmo, přijde zhruba o třetinu příjmu, životního minima. Začala totiž platit novela zákona o pomoci v hmotné nouzi. Jejím autorem je senátor Jaroslav Zeman (ODS) a norma má dost blízko k té, kterou před pěti lety zrušil Ústavní soud.

Dvacet korun na hodinu

Veřejnou službu poprvé zavedl někdejší ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09). Od ledna 2012 každý, kdo byl víc než dva měsíce v evidenci úřadu práce, musel přijmout neplacenou službu. Pokud to odmítl, přišel o podporu. Po roce tuto novinku zrušil Ústavní soud s argumentem, že je v rozporu se zákazem nucené práce a mnohdy je ponižující.

Novela senátora Zemana je po této zkušenosti opatrnější. Veřejnou službu zavádí ne po dvou měsících, ale až zhruba po roce na dávkách. Navíc z ní člověk bez práce může mít drobný profit (605 korun za 30 hodin práce). Přesto toho má s Drábkovou úpravou hodně společného. Konkrétně, kdo pobírá dávku hmotné nouze – životní minimum (3410 korun) – víc než šest měsíců, má na vybranou. Buď odpracuje měsíčně 20 hodin zadarmo, nejčastěji pro obec nebo nějakou neziskovou organizaci, a zmíněná částka mu zůstane. Když na veřejnou službu nenastoupí, klesne mu příjem ze životního na existenční minimum (2200 korun). Naopak, když odpracuje víc než 30 hodin, původní dávka se mu zvýší na 4015 korun – o 605 korun. Dvacet hodin pro zachování dávky tedy bude muset nezaměstnaný odpracovat jako podle Drábkových pravidel – úplně zadarmo. Práci navíc, kdyby si chtěl dávku zvýšit, bude dělat za 20 korun na hodinu.

Normu kritizuje senátorka a někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Snaží se najít dalších 16 senátorů, aby se společně mohli zase obrátit na Ústavní soud. „Ve hře je lidská důstojnost,“ říká Wagnerová. „Žijeme v právním státě, kde je důstojnost definovaná i jako jisté, alespoň minimální zabezpečení. A z 2200 korun se vyžít nedá.“ Obává se však, že kolegů senátorů nenajde dost. „Sedí tu spousta starostů,“ tvrdí. „A ti už se těší, až tyhle chudáky budou využívat.“

Starci, do služby

Lidí, kterých se novela dotkne, je zhruba 150 tisíc. Minimálně třetina dlouhodobě nezaměstnaných jsou lidé nad 55 let, další velkou skupinou jsou rodiče dětí ve věku 4–15 let. Těch všech se bude veřejná služba týkat. Novela sice zmiňuje některé výjimky, ale pokud jde o věk, vyvázáni ze zametání chodníků a odklízení sněhu budou až lidé nad 68 let.

„Že si neumíte představit svou 68letou matku, jak odklízí sníh?“ říká senátor Jaroslav Zeman. „Ani nemusíte, vaše maminka jistě celý život pracovala a má nárok na důchod, nežije ze sociálních dávek.“ Podle něj jsou „někteří lidé líní od přírody“, a když se jim nelíbí veřejná služba, „mají jít do fabriky“.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) se pokoušela novelu senátora Zemana změnit. Chtěla, aby i tomu, kdo nenastoupí na veřejnou službu, zůstalo 3410 korun. Službou by si mohl přivydělat, a víc peněz než dvacku za hodinu. Od služby chtěla osvobodit lidi nad 55 let. A kritizovala, že povinnost sehnat si službu mají nezaměstnaní, místo aby jim ji opatřovaly úřady práce. „Co když v regionu žádná práce nebude?“ ptá se ministryně. Pro novelu i tak hlasovala většina senátorů ČSSD. „Odmítali fakta,“ říká Marksová. „Sdíleli lidovou představu, že dlouhodobě nezaměstnaní jsou výhradně Romové ve vyloučených lokalitách.“

 

Zdroj: Respekt, 6.2. 2017