Rozhlas.cz: Pětiprocentní hranice pro vstup do europarlamentu možná padne. Rozhodne Ústavní soud

Nejvyšší správní soud dal za pravdu Straně zelených, která žádá zrušení pětiprocentní klauzule pro vstup do Evropského parlamentu. Tam se Zelení v letošních volbách nedostali. Podobně jako Česká pirátská strana, která také podala stížnost na zmíněnou hranici, na niž nedosáhla jen těsně. Nejvyšší správní soud navrhne ústavním soudcům, aby podnětu Strany zelených vyhověl.

Podle soudce zpravodaje Tomáše Langáška volební senát shledal, že sporná ustanovení zákona o evropských volbách „omezují volnou, respektive svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, rovnost hlasovacího práva všech voličů a právo na přístup občanů k voleným funkcím za rovných podmínek“.

Evropský parlament navíc hraje ve fungování unie zatím méně významnou roli, než jakou hrají národní parlamenty ve fungování členských států. Proto se uzavírací klauzule nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách, kde ji už dříve Ústavní soud schválil.„Ústavní soud se už dříve zabýval podobnou pětiprocentní uzavírací klauzulí ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a rovněž v obecních volbách. Nicméně důvody, kterými odůvodnil existenci této uzavírací klauzule dříve, podle názoru volebního senátu neplatily pro volby do Evropského parlamentu,“ říká předseda volebního senátu Jan Passer.

Kdyby pětiprocentní uzavírací klauzule neexistovala, představoval by hranici pro vstup do europarlamentu takzvaný přirozený práh. Ten se odvíjí do volebního systému, počtu kandidujících stran a účasti ve volbách. V posledních volbách by se pohyboval kolem tří a půl procenta. Znamenalo by to mandát pro piráty i zelené na úkor KDU-ČSL a ČSSD.Sedmičlenný volební senát nebyl jednomyslný.

Odlišné stanovisko k usnesení o přerušení řízení a předložení věci Ústavnímu soudu zaujali tři soudci: Zdeněk Kühn, Miloslav Výborný a Radan Malík. Nyní se bude návrhem zabývat plénum, tedy sbor všech současných ústavních soudců.

Wagnerová: Od příštích voleb bez omezení

Novelu zákona, která by měla pětiprocentní hranici zrušit, připravila senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. „Domnívám se, že jde o protiústavní, protože neproporcionální omezení volební rovnosti. To znamená zejména ve smyslu požadavku stejné váhy hlasu,“ říká a pokračuje:„Podle mého názoru pro příští volby už by žádná omezující klauzule být neměla a fungoval by jen takzvaný přirozený práh, který při 21 mandátech pro Českou republiku při volbách do Evropského parlamentu činí 3,4 procenta. Strany, které by nezískaly alespoň tolik hlasů, by se do Evropského parlamentu stejně nedostaly.“

Opačný názor má ústavní právník Václav Pavlíček z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.„Já se domnívám, že obecně pětiprocentní hranice není v souladu s principem poměrného zastoupení. Nevidím žádný důvod, aby se posuzovaly jinak volby do Evropského parlamentu a volby do Poslanecké sněmovny,“ tvrdí.„V obou případech se používá pětiprocentní hranice. Rozdíl může být pouze v tom, že Evropský parlament je mnohem větší a z toho se odvozuje také třeba to, že má jinou roli nikoliv přijímat zákony ve vztahu k výkonným evropským orgánům,“ doplňuje.

Wagnerová i Pavlíček se však shodují v názoru, že Ústavní soud zrušení nevztáhne zpětně na letošní eurovolby. „Bude to rozhodnutí pro budoucí. Teoreticky si to lze představit, ale prakticky to téměř vylučuji,“ míní Wagnerová.„Nebylo by na místě, kdy se to vztahovalo už na současné volby. Právě proto, že když byla předem stanovena určitá pravidla, neměla už by se měnit,“ dodává Pavlíček. NSS dostal 16 volebních stížností. Pokud by však Ústavní soud pětiprocentní hranici přece jen zrušil se zpětnou platností, zelení i piráti by mohli získat po jednom křesle. O jeden mandát by naopak přišli sociální demokraté a lidovci.„V případě, že by soud po zrušení klauzule vyhověl stížnosti, pak by musel nařídit změnu rozhodnutí o přidělení mandátu,“ připouští ministr pro legislativní radu vlády Jiří Dienstbier z ČSSD. Nejvyšší správní soud dostal celkem 16 volebních stížností. Kromě dvou přerušených podnětů všechny odmítl, zamítl či odložil bez projednání, a to i přesto, že přinejmenším ve dvou případech zjistil chyby volební komise. Nemohly však ovlivnit volbu konkrétních kandidátů.

 

Zdroj: Rozhlas.cz, 25.6. 2014