Týden: Vrtěti Hradem

Přesně dva měsíce dělí Českou republiku od historicky druhé přímé volby prezidenta. Současnou hlavu státu Miloše Zemana chce vyzvat osmnáct kandidátů včetně možného černého koně voleb, bývalého premiéra Mirka Topolánka. TÝDEN zmapoval, kdo stojí za uchazeči o Hrad a kdo jim platí kampaně.

Zatímco Česko pár týdnů po sněmovních volbách marně čeká na novou vládu, naplno se už rozhořel boj o Pražský hrad. Minulý týden museli své přihlášky odevzdat všichni zájemci o prezidentský úřad. Se současným prezidentem je jich celkem devatenáct, ani jeden přitom nekandiduje za politickou stranu.
Ačkoli v dosavadních průzkumech veřejného mínění s přehledem vedl Miloš Zeman před akademikem Jiřím Drahošem a textařem Michalem Horáčkem, minulý týden zamíchal kartami expremiér Mirek Topolánek, jenž se přihlásil na poslední chvíli. „Topolánek má šanci dostat se do druhého kola. Dokáže oslovit voliče ODS, TOP 09, lidovců, ale na druhou stranu i voliče současného prezidenta Miloše Zemana,“ myslí si například politolog Ladislav Mrklas z pražského CEVRO institutu. Topolánkova pověst a možné finanční zázemí znovu přitáhly pozornost k otázce, kdo za kandidáty vlastně stojí a kdo je podporuje. Někteří uchazeči o Hrad sesbírali zatím jen desítky tisíc korun, jiným leží na účtech miliony, takže pro ně nebude problém přiblížit se čtyřicetimilionovému zákonnému limitu výdajů na kampaň. TÝDEN přináší přehled nejznámějších kandidátů.

Miloš Zeman

Kandidovat coby úřadující hlava státu, to je nesporná výhoda. Jak sám říká, kampaň nevede, jako prezident je viditelný dost. Na transparentním účtu zahlceném haléřovými příspěvky s nesouhlasnými komentáři Zemanových kritiků je 420 tisíc korun.
Prezident také může hodně vytěžit ze svých zahraničních cest například do Ruska nebo Číny.
Zeman odmítá, že by se někým nechal vydržovat. „Mě si nikdo nekoupil,“ prohlásil minulý týden v rozhovoru na TV Barrandov a zkritizoval své vyzývatele, které finančně podporují významní podnikatelé. „Kdo se dá koupit, nemá kandidovat na prezidenta, ať kandiduje na obecního radního, tam to tolik nevadí,“ opřel se do Vratislava Kulhánka, za nímž stojí miliardář Pavel Sehnal. Podle Zemana veřejnost o takovém politikovi bude vědět, „že je to koupená loutka“ (více viz rozhovor na str. 18).

Jiří Drahoš

Hned za Zemanem se v průzkumech voličské přízně umísťuje bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. K 9. listopadu měl na svém transparentním účtu částku 9 149 105 korun. Podle svých vyjádření všechny náklady na kampaň hradí právě z příspěvků od firem a občanů a je ze všech kandidátů v tomto směru nejaktivnější. Mezi největší dárce patří například podnikatel Martin Wichterle, potomek světoznámého vynálezce kontaktních čoček (500 tisíc Kč), firma novinářů Miroslava Motejlka a Petra Skočdopole (800 tisíc Kč), majitel Jablotronu Dalibor Dědek (2 miliony Kč), spolumajitel firmy Mall.cz Jakub Havrlant (500 tisíc Kč), spolumajitel Škody Transportation Tomáš Krsek (500 tisíc Kč), milion poslala firma lobbisty Jana Dobrovského, stejně tak manželé Horákovi, majitelé nakladatelství Albatros. Sto tisíci přispěl Václav Pačes, Drahošův předchůdce v čele AV ČR. Hovoří se i o podpoře od nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Na jaře se také proslýchalo, že za Drahošem stojí Miroslav Šlouf, někdejší dlouholetý spolupracovník Miloše Zemana, který mu nabízel své služby (viz TÝDEN č. 14/17). „To je nesmysl, žádné takové spojení neexistuje,“ prohlásila však rezolutně Drahošova mluvčí Lenka Pastorčáková.

Michal Horáček

Na rozdíl od Jiřího Drahoše si platí kampaň sám. Textař a podnikatel nemá s pokrytím nákladů problém, v minulosti vydělal stovky milionů korun například prodejem sázkové společnosti Fortuna. Není známo, že by Michala Horáčka podporoval nějaký velký hráč, naopak se darům cíleně vyhýbá a sází na kontaktní kampaň bez podpory zvučných jmen. Spoléhá na poměrně úzký tým lidí, oproti svým původním vyjádřením si nicméně najal odborníky na komunikaci. O píár se mu starají společnosti Ewing Public Relations a BeefBrothers. K 9. listopadu měl Horáček na účtu něco málo přes tři a půl milionu korun.

Mirek Topolánek

Svou kandidaturou pravděpodobně změní rozložení sil. Například u sázkařů už v kursech přeskočil Michala Horáčka, do té doby třetího, a zařadil se hned za vedoucí dvojici Zeman– Drahoš. I když bude muset následující dva měsíce čelit připomínání známých kauz z minulosti, pro mnohé je jediný, kdo může současné hlavě státu skutečně konkurovat. Je bez debat, že díky němu bude prezidentská volba mnohem atraktivnější. Jeho tým teprve vzniká, kampaň ale povede Jakub Horák, který se podílel na volebním úspěchu Pirátů ve sněmovních volbách (viz TÝDEN č. 45/17).
Na svůj nově zřízený „transparentní účet“ Topolánek minulý týden vložil pouze svých sto tisíc korun a nebylo možné účet prohlížet. Po odchodu z politiky působil jako předseda Teplárenského sdružení a dozorčí rady Elektrárny Opatovice a stal se jedním z klíčových lidí v Energetickém a průmyslovém holdingu miliardáře Daniela Křetínského.
Podle zdrojů z byznysu mohou expremiéra jako protiváhu tandemu Zeman–Babiš podporovat nejen Křetínský, ale i bývalý šéf ČEZ Martin Roman nebo majitel společnosti PPF Petr Kellner. K Topolánkovi se teď navíc může přimknout řada podnikatelů, kteří původně zvažovali podporu jiných kandidátů, například Jiřího Hynka či Jiřího Drahoše.

Marek Hilšer

Zvláštním a kontroverzním zjevem je jedenačtyřicetiletý lékař a aktivista Marek Hilšer, který se nejvíce proslavil, když polonahý demonstroval na Úřadu vlády proti ruské anexi Krymu. Sám žádného velkého podporovatele nemá a spoléhá na sbírku mezi drobnými dárci. Nejštědřejší vůči němu byl podnikatel Dalibor Dědek, jenž mu poslal 50 tisíc korun, celkem má na účtu 295 tisíc korun.

Vratislav Kulhánek

Jasnější je cesta bývalého ředitele mladoboleslavské Škodovky Vratislava Kulhánka. Toho podporuje miliardář a obnovitel Občanské demokratické aliance Pavel Sehnal, jenž mu na transparentní účet poslal přes pět milionů korun. Od léta jsou spolu vidět na billboardech.

Jiří Hynek

Šéfa Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřího Hynka na Hrad tlačí pravicová euroskeptická partaj Realisté politologa Petra Robejška a Michala Moroze, dříve spojeného s Věcmi veřejnými Víta Bárty. Realisté však, podobně jako Sehnalova ODA, v nedávných volbách do sněmovny pohořeli, přestože za nimi stáli miliardář Marek Dospiva nebo developer Radim Passer. Hynek má přitom zatím na účtu pár desítek tisíc korun.

Petr Hannig

Hudební producent a notoricky neúspěšný kandidát ve všech typech voleb hodlá utratit maximálně čtyřicet tisíc korun za volební spot. Nejvíce se zviditelnil, když před sněmovnou prosil poslance o podpisy pro svou kandidaturu a nabízel jim za ně své CD.

Pavel Fischer

Ani bývalý diplomat a současný ředitel agentury STEM Pavel Fischer se do kampaně příliš neopřel. Doufal, že na první kolo bude mít dvacet milionů korun, zatím má přes tři miliony, z toho necelou polovinu od poradenské firmy FONTIS Family Office z německého Stuttgartu.
Kolik kandidátů se nakonec v polovině ledna skutečně zúčastní voleb, bude jasné až 24. listopadu, kdy ministerstvo vnitra zveřejní kompletní seznam uchazečů. Několik kandidátů totiž podle resortu nesplnilo zákonné podmínky, a proto z klání vypadnou. Debatu mezi odborníky vyvolal například fakt, že někteří poslanci nebo senátoři podpořili více kandidátů místo pouze jednoho. Podle ministerstva vnitra to možné je, ale třeba senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová tvrdí opak. Ohrozit by to mohlo i Mirka Topolánka.
Před pěti lety z dvaceti přihlášených nakonec podmínky splnilo pouze devět, vypadl například Tomio Okamura – dnešní poslanec a šéf SPD tehdy nepředložil dostatečný počet podpisů.

36,8 %
Miloš Zeman (73)

Prognostik, bývalý premiér, předseda ČSSD a současný prezident. Na hlavu státu kandidoval poprvé v roce 2003, tehdy neúspěšně. V roce 2013 ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga. Pro kandidaturu získal 133 tisíc podpisů.

19,5 %
Jiří Drahoš (68)

Do roku 1989 působil jako vědec. Fyzikální chemik a bývalý předseda Akademie věd kandiduje jako nezávislý kandidát, podporují jej ale oficiálně i lidovci, někteří starostové nebo europoslanec Jiří Pospíšil. Získal 142 tisíc podpisů.

14,2 %
Michal Horáček (65)

Podnikatel a textař, spolupracoval se skladatelem Petrem Hapkou. Po revoluci vybudoval sázkovou společnost Fortuna, prodal ji v roce 2004. Kandiduje jako nestraník bez podpory politických stran. Podpořilo ho 86 tisíc občanů.


Mirek Topolánek (61)

Podnikatel, manažer, bývalý senátor, premiér a předseda ODS. Jeho politickou kariéru ukončily skandály koaliční vlády a úspěšný pokus Jiřího Paroubka vyslovit vládě nedůvěru v polovině roku 2009. Získal podpisy deseti senátorů.

2 %
Vratislav Kulhánek (73)

Bývalý šéf mladoboleslavské automobilky a někdejší předseda Svazu českého ledního hokeje. Má podporu ODA a jejího šéfa, podnikatele Pavla Sehnala. Jeho kandidaturu podepsalo 23 poslanců.

1,8 %
Pavel Fischer (52)

Diplomat, bývalý velvyslanec v Paříži a spolupracovník Václava Havla, v současnosti ředitel agentury pro výzkum veřejného mínění STEM. Jeho kandidaturu podpořilo 17 senátorů.

1 %
Marek Hilšer (41)

Lékař a občanský aktivista vystudoval medicínu a mezinárodní vztahy, v současnosti pracuje na výzkumu léčby rakoviny. Podporuje ho tzv. Kroměřížská výzva, má podpisy jedenácti senátorů.

0,3 %
Petr Hannig (71)

Hudebník a hudební producent. Opakovaně neúspěšně kandidoval do parlamentu, spolupracuje s krajně pravicovou stranou Národní demokracie. Jeho kandidaturu podepsalo dvacet poslanců.

0,1 %
Jiří Hynek (56)

Expert na obranu a předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Oficiální kandidát Realistů, jeho kandidaturu podepsalo 22 poslanců.

Kandidáty řadíme podle jejich umístění v posledním průzkumu agentury Médea Research, číselně vyjádřenou podporu uvádíme u fotografií. Průzkum se uskutečnil koncem října a nezohledňuje tedy kandidaturu Mirka Topolánka, který se přihlásil na poslední chvíli.

 

Zdroj: tyden.cz, 13.11. 2017