Zdravotnické noviny: Pojistné fondy jdou do ČNB, do platebních operací pojišťoven prý ale MF zasahovat nehodlá

Prezident republiky Ing. Miloš Zeman podepsal 14. dubna 2016 pět zákonů – mezi nimi i zákon ze dne 6. dubna 2016, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Tato novela rozpočtových pravidel, vzešlá z vládního návrhu, především rozšiřuje počet vybraných účtů, které jsou zahrnuty pod pojem peněžní prostředky státní pokladny a které jsou tedy povinně vedeny u České národní banky (ČNB).
Důvodová zpráva k návrhu novely v kapitole „Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy“ mj. říká:

„Zapojením dalších disponibilních peněžních prostředků v rámci souhrnných účtů státní pokladny vedených Českou národní bankou bude dosaženo zejména zajištění zmírnění růstu státního dluhu. Výsledkem bude racionalizace nakládání s peněžními prostředky státu a výrazná úspora úrokových nákladů v dlouhodobém horizontu.“ A dále: „Právě zahrnutím dalších vybraných účtů pod pojem peněžní prostředky státní pokladny, vč. povinnosti vést vybrané účty u ČNB, bude dosaženo zpomalení růstu státního dluhu a kontroly nad hospodařením vybraných subjektů. (…) Možnost disponibility s prostředky vedenými na vybraných účtech není touto novelou omezována.“

Původní návrh: Všechno a hned

Novela poměrně významně zasahuje i do ekonomického systému zdravotnictví – ve schválené konečné verzi totiž stanoví, že všechny zdravotní pojišťovny (ZP) musejí převést své bankovní účty, na nichž drží peníze z veřejného zdravotního pojištění, do ČNB. U běžných bank si mohou ponechat jen účty s penězi z komerčních činností, například z prodeje cestovního pojištění.
Předkladatel původně navrhoval, aby zdravotní pojišťovny převedly k ČNB veškeré své účty, sněmovna ale proti tomu přijala pozměňovací návrh svého výboru pro zdravotnictví, doporučený i výborem rozpočtovým. Zákonodárci také oproti předloze změnili časový grafikon realizace povinností z novely vyplývajících. Navrhovatel, tedy šéf státní kasy (a šéf hnutí ANO) Ing. Andrej Babiš počítal s převedením účtů pojišťoven návazně na začátek účinnosti nové normy, dolní komora ale přijala tzv. „Vyzulovu změnu“, neboli pozměňovací návrh, jímž předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví (a poslanec za ANO) prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc., dal pojišťovnám lhůtu na převedení do 24 měsíců po nabytí účinnosti nové normy.
Některá média v této souvislosti upozorňovala, že sněmovní diskuse o novele rozpočtových pravidel, ale především o ustanovení týkajícím se převodu fondů ZP, nemá obligátní
„hlasovací disciplínu“, a to ani na „vládněkoaliční“, a dokonce ani na stranické úrovni.

Oslabení fondu prevence

Co tato změna pro zdravotní pojišťovny znamená? U převedených účtů přijdou o úroky z vkladů, které na rozdíl od komerčních bank ČNB nevyplácí. Zaměstnanecké ZP tyto úroky vkládají do svých fondů prevence (pozn. red.: to se netýká Všeobecné zdravotní pojišťovny, ta ze zákona tvoří fond prevence jen z pokut a penále). Ředitel největší zaměstnanecké ZP – Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZPMV) – MUDr. David Kostka, MBA, již v počátku projednávání novely v médiích varoval před možností, že klienti ZPMV by mohli přijít o příspěvky na očkování, že by mohly být zrušeny či omezeny příspěvky na rovnátka, na bezlepkovou dietu, na preventivní prohlídky a vyšetření proti nádorovým chorobám, případně zcela zrušeny léčebně ozdravné pobyty pro nemocné děti.
„Fond prevence vzniká z vkladových úroků a z pokut a penále od neplatičů pojistného, úroky představují zhruba třetinu. Pojišťovny tedy přijdou o významnou část zdrojů a fond prevence velice ztratí na významu,“ řekl D. Kostka.
Pojistné na zdravotní pojištění není podle šéfa ZPMV možné chápat jako finance státu. Jsou to prostředky které pojišťovnám svěřili klienti na úhradu péče o jejich zdraví. D. Kostka apeloval prostřednictvím tisku na zákonodárce, aby vyjmuli zdravotní pojišťovny z vládního návrhu novely a zachovali tak deseti milónům klientů ZP alespoň ty možnosti, které jim v rámci prevence a péče o jejich zdraví dosud mohou pojišťovny poskytovat. „Zachování zdraví občanů bude mít v konečném důsledku pro státní rozpočet větší přínos než uvažovaný převod účtů do ČNB,“ řekl MUDr. Kostka.
Uplatněný pozměňovací návrh, že pojišťovny nepřevedou fondy z komerčních aktivit, považuje za „pouhou marginálii“, například u ZPMV se totiž jedná zhruba o 10 miliónů z celkového ročního obratu 28 miliard korun.

Milióny za administrativu

Dalším protiargumentem pojišťoven k navržené změně byl výpočet s ní spojených nákladů. Za převod účtů údajně zaplatí zdravotní pojišťovny desítky miliónů, především za informování všech plátců pojistného. Jinak by jim při převodu účtů hrozil výpadek výběru pojistného. Na změnu se proto už připravují.
„Bude třeba písemně informovat 250 tisíc zaměstnavatelů, 30 tisíc osob samostatně výdělečně činných a 25 tisíc plátců bez zdanitelných příjmů,“ uvedla deníku E15 Mgr. Hana Kadečková, mluvčí ZPMV. Za dvě obeslání zaplatí pojišťovna odhadem 27 miliónů korun a dalších 10 za informační kampaň. Celkově tak z důvodu převodu účtů vydá až 40 miliónů. Tato pojišťovna má cca 12 % všech veřejně pojištěných.
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ČPZP) plánuje určitou část partnerů obeslat jen přes datové schránky, což akci zlevní. Odhaduje, že ji informování firem a živnostníků přijde na necelých 7 miliónů. „Další náklady zřejmě půjdou na informační kampaň,“ připomněla řekla uvedenému deníku mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.
VZP náklady nekonkretizovala, podle ředitele Ing. Zdeňka Kabátka by se ale měly vejít do 10 miliónů. „Je ale nutné počítat s vyššími personálními náklady na posílení oddělení výběru pojistného a na úpravu softwaru,“ míní. Podle zkušeností pojišťoven plátcům trvá zaregistrování změny účtů a nové nastavení trvalých příkazů několik měsíců.
Ministr Babiš se v odpovědi na kritiku ze strany pojišťoven, resp. na jejich argumentaci o finančních ztrátách, opakovaně zmínil v tom smyslu, že jim to bude kompenzováno odpuštěním bankovních poplatků. Také prohlásil, že stát dotuje systém zdravotního pojištění více než z jedné čtvrtiny a pokaždé, když některá skupina ve zdravotnictví požaduje víc peněz, žádá současně zvýšení přísunu peněz ze státního rozpočtu.

Výroky a názory oponujících

Pro ilustraci důrazu, s nímž debata o převodu fondů ZP do ČNB probíhá, uveďme některé odmítavé názory a výroky, které zazněly v parlamentních lavicích nebo v médiích během projednávání novely rozpočtových pravidel. Poslanec za ODS Ing. Petr Bendl zastává jednoznačné stanovisko, že A. Babišovi jde o získání více moci. „Stát ani žádný zákon nedeklaroval, že zdravotní pojišťovny jsou státním podnikem,“ uvedla místopředsedkyně sněmovního zdravotního výboru Mgr. Soňa Marková (KSČM). Stát proto podle ní pojišťovnám nemůže diktovat, kde mají mít účty a co mají s penězi na účtech dělat. Vládní návrh šel proti logice vzniku veřejného zdravotního pojištění.
Podle předsedy TOP 09 Ing. Miroslava Kalouska znamená změna, že peníze na zdravotní pojistné už nebudou sloužit pouze na poskytování péče, ale že stát si je bude půjčovat na řízení dluhové služby.
„Naše stanovisko je poměrně jednoznačné. Nevidíme důvod, proč by ministerstvo financí mělo vidět do všech operací zdravotních pojišťoven, pokud má každá taková instituce své kontrolní mechanismy, vedení a správní rady,“ řekl v lednu časopisu Týden další místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví MUDr. Jaroslav Krákora (ČSSD). „Působí to na nás jako pokus o zestátnění zdravotního pojištění a na tom se nechceme podílet,“ doplnil ho sněmovní kolega Jiří Koskuba (ČSSD).
„Jde o snahu ministerstva financí řídit ministerstvo zdravotnictví,“ soudí poslanec za ODS doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.
Senátorka Ing. Veronika Vrecionová (ODS) navrhovala předlohu zamítnout s tím, že tento přesun považuje za velice problematický. „Jsou to peníze pojištěnců, ne státní peníze,“ řekla. Výhrady měla i JUDr. Eliška Wagnerová, Ph. D. (za SZ). Poukazovala na to, že se přesun účtů týká i veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí. Podle ní se tím až příliš zasahuje do autonomie, kterou musejí být veřejnoprávní instituce vybaveny, aby nesplynuly se státem.

Reakce Andreje Babiše

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš 7. března vydal osobně podepsanou reakci, v níž sice konkrétně reaguje na článek „Babiš bude mít páku na zdravotní pojišťovny“, který vyšel 3. března v deníku E15, ale de facto se jedná o univerzální „filipiku“ vůči několik měsíců trvajícímu mediálnímu tlaku. Text zveřejňujeme v plném znění:
„Ministerstvo financí (MF) čelí neodůvodněné kritice v souvislosti s poslaneckou sněmovnou schválenou novelou zákona o rozpočtových pravidlech, která převádí účty veřejných zdravotních pojišťoven z komerčních bank na účty ČNB. Dozvídáme se například, že získáváme možnost zasahovat do platebních operací pojišťoven, že pojišťovny ztratí peníze z fondu prevence tvořeného úrokovými příjmy, nebo dokonce že dojde k zestátnění zdravotnictví. Tyto obavy jsou relevantní asi jako tvrzení, že nyní jsou ministerstvo zdravotnictví a prostředky pojišťoven ovládány jednotlivými komerčními bankami.
Záměrem MF rozhodně není zasahovat do platebních operací zdravotních pojišťoven. Komerční banky, kde pojišťovny mají své prostředky v současnosti, již přece dnes stanovují, stejně jako jiným klientům, jisté limity na bezhotovostní i hotovostní operace. Například pravděpodobně není možné, aby si bez předchozího ohlášení šel zástupce pojišťovny vybrat miliardu korun v hotovosti. I bankám se musí nahlašovat mimořádné výběry či nadlimitní platby dopředu, aby prostředky byly včas a v určité výši připraveny. U ČNB nedojde k žádné změně. Převedením účtů zdravotních pojišťoven pod státní pokladnu tak nehrozí, že by ztratily kontrolu nad financemi, nijak se neomezí nákup zdravotních služeb pro jejich pojištěnce ani provozní či investiční výdaje. Jednoduše řečeno, uložené prostředky samozřejmě i nadále zůstanou ve vlastnictví zdravotních pojišťoven a jejich převedení pod státní pokladnu nijak neohrozí jejich autonomii, natož pak financování zdravotní péče.
Slýcháme také argument pojišťoven, že kvůli ztrátě úrokových příjmů zruší či omezí benefity pro klienty. Nechybí děsuplné výčty zrušených vitaminových balíčků pro děti a seniory, ozdravných pobytů v přírodě či příspěvků na masáže. Ve skutečnosti však pro žádné takové omezení důvod nebude. U většiny pojišťoven činí úrokové příjmy jen jednotky procent zdrojů na financování preventivních programů a nevýznamný výpadek bude plně kompenzován novelou zákona o zaměstnaneckých pojišťovnách, která je součástí předkládané předlohy. Navrhujeme totiž hned dva nové zdroje fondu prevence. Především pojišťovny získají možnost převést do něj prostředky, které uspoří v základním fondu na poplatcích za bankovní služby, které za ně nově zaplatí stát. Dalším zdrojem bude možnost neomezeného převodu z provozního fondu. To je zároveň důležitý prvek k posílení konkurenceschopnosti a hospodárnosti jednotlivých pojišťoven. Čím bude pojišťovna efektivněji zajišťovat svůj provoz a svému řediteli například pořídí méně luxusní vůz, tím více může přidat na preventivní programy.
Objevuje se kritika, že peníze zdravotních pojišťoven mohou pomáhat ke snížení státního dluhu. A co je na tom špatného? Zde se jedná o naprosté nepochopení principu bankovnictví. Vždyť jde o stejný princip, jako když v současné době uložené peníze zdravotních pojišťoven komerční banky investují a používají k úvěrování klientů, což je mimo jiné podstata jejich činnosti, a přesto nikdo netvrdí, že tím střadatele o jeho finanční prostředky připravily. Navíc jde o další z důležitých kroků směrem k efektivnímu řízení volných peněžních prostředků, takzvané likvidity, což je jeden z hlavních cílů resortu financí. Tedy aby veřejné prostředky ‚nespaly na účtech‘, zatímco stát si půjčuje další. Usilujeme o to, by si stát půjčoval jen v nezbytně nutných případech a aktivně zapojil maximum volných zdrojů, které doposud stojí zcela mimo centrální systém řízení likvidity. Výsledkem je, že jsme od roku 2014 na úrokových výdajích za státní dluh uspořili bezmála 8 mld. Kč. A v tomto trendu hodláme pokračovat i nadále.“

 

Zdroj: zdravky.cz, 9.5. 2016